výlučný

Tchèque

Étymologie

Dérivé de výluka, avec le suffixe -ný.

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	výlučný		výlučná	výlučné
	vocatif	výlučný		výlučná	výlučné
	accusatif	výlučného	výlučný	výlučnou	výlučné
	génitif	výlučného		výlučné	výlučného
	locatif	výlučném		výlučné	výlučném
	datif	výlučnému		výlučné	výlučnému
	instrumental	výlučným		výlučnou	výlučným
pluriel	nominatif	výluční	výlučné		výlučná
	vocatif	výluční	výlučné		výlučná
	accusatif	výlučné			výlučná
	génitif	výlučných
	locatif	výlučných
	datif	výlučným
	instrumental	výlučnými

výlučný \Prononciation ?\ (comparatif : výlučnější, superlatif : nejvýlučnější)

1. Exclusif.
   • výlučný vztah, relation exclusive.

Synonymes

• exkluzivní

Dérivés

• výlučně (« exclusivement »)

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage