nájemce
Tchèque[modifier le wikicode]
Étymologie[modifier le wikicode]
Nom commun [modifier le wikicode]
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | nájemce | nájemci ou nájemcové |
| Génitif | nájemce | nájemců |
| Datif | nájemci ou nájemcovi |
nájemcům |
| Accusatif | nájemce | nájemce |
| Vocatif | nájemce | nájemci ou nájemcové |
| Locatif | nájemci ou nájemcovi |
nájemcích |
| Instrumental | nájemcem | nájemci |
nájemce \Prononciation ?\ masculin animé (pour une femme, on dit : nájemkyně)
- Locataire.
Nájem je typ závazku, který vznikne uzavřením nájemní smlouvy. V ní se pronajímatel a nájemce dohodnou na tom, že nájemce může po dohodnutou dobu a za úplatu (nájemné) používat určitou konkrétní věc, která patří pronajímateli, či z ní brát užitky.
Synonymes[modifier le wikicode]
Antonymes[modifier le wikicode]
- pronajímatel, bailleur
Références[modifier le wikicode]
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage