vějíř
Définition, traduction, prononciation, anagramme et synonyme sur le dictionnaire libre Wiktionnaire.
Sommaire |
Tchèque [modifier]
Étymologie
- Du russe веер, véjer (« éventail ») issu du bas allemand Weiher (« éventail »). L'allemand standard Fächer a donné fofr (« prise ») en tchèque.
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | vějíř | vějíře |
| Vocatif | vějíři | vějíře |
| Accusatif | vějíř | vějíře |
| Génitif | vějíře | vějířů |
| Locatif | vějíři | vějířích |
| Datif | vějíři | vějířům |
| Instrumental | vějířem | vějíři |
vějíř /Prononciation ?/ masculin
- Éventail.
- V roce 1578 přivezla Kateřina Medicejská do Francie skládací vějíř, což byla v té době novinka.
Références
- Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2001, pour l’étymologie
