vzpurný

Tchèque

Étymologie

De vzpoura (« révolte, mutinerie ») avec le suffixe -ný.

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	vzpurný		vzpurná	vzpurné
	vocatif	vzpurný		vzpurná	vzpurné
	accusatif	vzpurného	vzpurný	vzpurnou	vzpurné
	génitif	vzpurného		vzpurné	vzpurného
	locatif	vzpurném		vzpurné	vzpurném
	datif	vzpurnému		vzpurné	vzpurnému
	instrumental	vzpurným		vzpurnou	vzpurným
pluriel	nominatif	vzpurní	vzpurné		vzpurná
	vocatif	vzpurní	vzpurné		vzpurná
	accusatif	vzpurné			vzpurná
	génitif	vzpurných
	locatif	vzpurných
	datif	vzpurným
	instrumental	vzpurnými

vzpurný \ˈfspurniː\ (comparatif : vzpurnější, superlatif : nejvzpurnější)

1. Rebelle, insoumis, révolté, rétif.
   • žák velmi schopný, ale též vzpurný.

     Élève doué mais turbulent.

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage