Conjugaison:tchèque/spolčit
| Personne | Présent | Passé | Futur | Conditionnel | Impératif |
|---|---|---|---|---|---|
| já | spolčil jsem masculin spolčila jsem féminin |
spolčím | spolčil bych masculin spolčila bych féminin |
— | |
| ty | spolčil jsi masculin spolčils (Familier) masculin spolčila jsi féminin |
spolčíš | spolčil bys masculin spolčila bys féminin |
spolč | |
| on ona ono |
spolčil masculin spolčila féminin spolčilo neutre |
spolčí | spolčil by masculin spolčila by féminin masculin spolčilo by neutre |
— | |
| my | spolčili jsme masculin spolčily jsme féminin |
spolčíme | spolčili bychom masculin spolčily bychom féminin |
spolčme | |
| vy | spolčili jste masculin spolčily jste féminin |
spolčíte | spolčili byste masculin spolčily byste féminin |
spolčte | |
| oni ony ony |
spolčili masculin spolčily féminin spolčila neutre |
spolčí | spolčili by masculin spolčily by féminin spolčila by neutre |
— |