hořící

Définition, traduction, prononciation, anagramme et synonyme sur le dictionnaire libre Wiktionnaire.
Sauter à la navigation Sauter à la recherche

Tchèque[modifier le wikicode]

Étymologie[modifier le wikicode]

De hořet (« bruler »).

Adjectif [modifier le wikicode]

nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif

hořící
vocatif

hořící
accusatif

hořícího hořící
génitif

hořícího hořící hořícího
locatif

hořícím hořící hořícím
datif

hořícímu hořící hořícímu
instrumental

hořícím hořící hořícím
pluriel nominatif

hořící
vocatif

hořící
accusatif

hořící
génitif

hořících
locatif

hořících
datif

hořícím
instrumental

hořícími

hořící \Prononciation ?\

  1. Brulant, en feu, allumé.
    • hořící svíce, bougie allumée.
  2. Ardent.
    • hořící keř, buisson ardent.

Synonymes[modifier le wikicode]