nájemce

Tchèque

Étymologie

De nájem (« location ») avec le suffixe -ce.

Nom commun

Cas	Singulier	Pluriel
Nominatif	nájemce	nájemci ou nájemcové
Génitif	nájemce	nájemců
Datif	nájemci ou nájemcovi	nájemcům
Accusatif	nájemce	nájemce
Vocatif	nájemce	nájemci ou nájemcové
Locatif	nájemci ou nájemcovi	nájemcích
Instrumental	nájemcem	nájemci

nájemce \Prononciation ?\ masculin animé (équivalent féminin : nájemkyně)

1. Locataire.
   • Nájem je typ závazku, který vznikne uzavřením nájemní smlouvy. V ní se pronajímatel a nájemce dohodnou na tom, že nájemce může po dohodnutou dobu a za úplatu (nájemné) používat určitou konkrétní věc, která patří pronajímateli, či z ní brát užitky.

Synonymes

• nájemník

Antonymes

• pronajímatel, bailleur

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage