přejatý

Tchèque

Étymologie

Participe passif adjectivé de přejmout (« adopter, emprunter ») ; comparer avec přijatý.

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	přejatý		přejatá	přejaté
	vocatif	přejatý		přejatá	přejaté
	accusatif	přejatého	přejatý	přejatou	přejaté
	génitif	přejatého		přejaté	přejatého
	locatif	přejatém		přejaté	přejatém
	datif	přejatému		přejaté	přejatému
	instrumental	přejatým		přejatou	přejatým
pluriel	nominatif	přejatí	přejaté		přejatá
	vocatif	přejatí	přejaté		přejatá
	accusatif	přejaté			přejatá
	génitif	přejatých
	locatif	přejatých
	datif	přejatým
	instrumental	přejatými

přejatý \Prononciation ?\

1. Emprunté.
   • přejaté slovo, mot emprunté (à une autre langue).
   • O pravopisu přejatých slov obecných rozhoduje především míra jejich zdomácnění a rozšíření v češtině.

     Concernant l’orthographe des emprunts étrangers, ce qui importe c’est l'étendue et la fréquence de leur lexicalisation en tchèque.

Vocabulaire apparenté par le sens

• půjčený

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage