větev

Tchèque

Étymologie

Du vieux slave вѣтвь, větvi.

Nom commun

Cas	Singulier	Pluriel
Nominatif	větev	větve
Vocatif	větvi	větve
Accusatif	větev	větve
Génitif	větve	větví
Locatif	větvi	větvích
Datif	větvi	větvím
Instrumental	větví	větvemi

větev féminin

1. Branche.
   • větev stromu.

     branche d'arbre.

   • větev rodu.

     branche de la famille.

Apparentés étymologiques

• větvit, ramifier

Prononciation

• tchèque :  écouter « větev  »
  

  

Références

• Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2001, pour l’étymologie