zvířecký

Tchèque

Étymologie

Dérivé de zvířecí (« animal, de bête »), avec le suffixe -ský.

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	zvířecký		zvířecká	zvířecké
	vocatif	zvířecký		zvířecká	zvířecké
	accusatif	zvířeckého	zvířecký	zvířeckou	zvířecké
	génitif	zvířeckého		zvířecké	zvířeckého
	locatif	zvířeckém		zvířecké	zvířeckém
	datif	zvířeckému		zvířecké	zvířeckému
	instrumental	zvířeckým		zvířeckou	zvířeckým
pluriel	nominatif	zvířečtí	zvířecké		zvířecká
	vocatif	zvířečtí	zvířecké		zvířecká
	accusatif	zvířecké			zvířecká
	génitif	zvířeckých
	locatif	zvířeckých
	datif	zvířeckým
	instrumental	zvířeckými

zvířecký \ˈzviːr̝ɛt͡skiː\

1. Bestial.
   • Zvířecká surovost.

     Cruauté bestiale.

Synonymes

• bestiální
• surový

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage