surový

Tchèque

Étymologie

Du radical vieux slave *syrъ (« mouillé ») qui donne syrový (« cru »), sýr (« fromage »), le russe сырой siroy (« cru ») ; plus avant, du radical indo-européen *sūro- qui donne l'anglais sour, l'allemand sauer, le français sur.

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	surový		surová	surové
	vocatif	surový		surová	surové
	accusatif	surového	surový	surovou	surové
	génitif	surového		surové	surového
	locatif	surovém		surové	surovém
	datif	surovému		surové	surovému
	instrumental	surovým		surovou	surovým
pluriel	nominatif	suroví	surové		surová
	vocatif	suroví	surové		surová
	accusatif	surové			surová
	génitif	surových
	locatif	surových
	datif	surovým
	instrumental	surovými

surový /Prononciation ?/

1. Brut, non traité, non travaillé.
   • Konvertor je přístroj, který vhání do surové oceli kyslík, čímž dochází k odstranění přebytečného uhlíku v železe.

Dérivés

• surovina, matière première

Apparentés étymologiques

• syrový, cru