čtvrtý
Tchèque[modifier le wikicode]
Étymologie[modifier le wikicode]
- Apparenté à čtyři (« quatre »), du vieux slave четврътъ, četvьrtъ qui donne le polonais czwarty, le slovaque štvrtý, le russe четвёртый, четверть ; il est apparenté au latin quartus.
Adjectif [modifier le wikicode]
| nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
|---|---|---|---|---|---|
| animé | inanimé | ||||
| singulier | nominatif
|
čtvrtý | čtvrtá | čtvrté | |
| vocatif
|
čtvrtý | čtvrtá | čtvrté | ||
| accusatif
|
čtvrtého | čtvrtý | čtvrtou | čtvrté | |
| génitif
|
čtvrtého | čtvrté | čtvrtého | ||
| locatif
|
čtvrtém | čtvrté | čtvrtém | ||
| datif
|
čtvrtému | čtvrté | čtvrtému | ||
| instrumental
|
čtvrtým | čtvrtou | čtvrtým | ||
| pluriel | nominatif
|
čtvrtí | čtvrté | čtvrtá | |
| vocatif
|
čtvrtí | čtvrté | čtvrtá | ||
| accusatif
|
čtvrté | čtvrtá | |||
| génitif
|
čtvrtých | ||||
| locatif
|
čtvrtých | ||||
| datif
|
čtvrtým | ||||
| instrumental
|
čtvrtými | ||||
čtvrtý \tʃtvr̩tiː\
- Quatrième.
- Exemple d’utilisation manquant. (Ajouter)
Prononciation[modifier le wikicode]
- Hradec Králové (Tchéquie) : écouter « čtvrtý [Prononciation ?] »
Références[modifier le wikicode]
- Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2001