mužský

Slovaque

Étymologie

Dérivé de muž (« homme »), avec le suffixe -ský.

Adjectif

Nombre	Cas	Masculin		Neutre	Féminin
		Animé	Inanimé
Singulier	Nominatif	mužský		mužské	mužská
	Génitif	mužského			mužskej
	Datif	mužskému			mužskej
	Accusatif	mužského	mužský	mužské	mužskú
	Locatif	mužskom			mužskej
	Instrumental	mužským			mužskou
Pluriel	Nominatif	mužskí	mužské
	Génitif	mužských
	Datif	mužským
	Accusatif	mužských	mužské
	Locatif	mužských
	Instrumental	mužskými

mužský \ˈmuʃ.skiː\

1. Masculin, mâle, relatif à l’homme.

Antonymes

• dámsky
• ženský

Tchèque

Étymologie

Dérivé de muž, avec le suffixe -ský.

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	mužský		mužská	mužské
	vocatif	mužský		mužská	mužské
	accusatif	mužského	mužský	mužskou	mužské
	génitif	mužského		mužské	mužského
	locatif	mužském		mužské	mužském
	datif	mužskému		mužské	mužskému
	instrumental	mužským		mužskou	mužským
pluriel	nominatif	mužští	mužské		mužská
	vocatif	mužští	mužské		mužská
	accusatif	mužské			mužská
	génitif	mužských
	locatif	mužských
	datif	mužským
	instrumental	mužskými

mužský \ˈmuʃ.skiː\ (comparatif : mužštější, superlatif : nejmužštější)

1. Masculin, mâle, relatif à l’homme.
   • Všichni mužští vládci ptolemiovského rodu se jmenovali Ptolemaios.

Synonymes

• chlapský, pánský

Antonymes

• ženský, dámský

Dérivés

• mužsky

Prononciation

• mʊʃskiː : écouter « mužský [Prononciation ?] »

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage