fakt

Voir aussi : Fakt

Tchèque

Étymologie

De l’allemand Fakt → voir faktum.

Nom commun

Cas	Singulier	Pluriel
Nominatif	fakt	fakty
Génitif	faktu	faktů
Datif	faktu	faktům
Accusatif	fakt	fakty
Vocatif	fakte	fakty
Locatif	faktu	faktech
Instrumental	faktem	fakty

fakt \fakt\ masculin

1. Fait.
   • Skutečné poznání je poznání jednotlivých faktů.

Synonymes

• čin, děj, faktum, případ, skutek, událost

Dérivés

• faktický

Adverbe

fakt \fakt\ masculin

1. (Familier) Réellement.
   • To je fakt dobrý.
   • Včera jsem byla na pohovoru a mám pocit, že tolik drzých otázek během hodiny snad ještě nikdo nezažil. To je fakt neskutečný!!!

Synonymes

• skutečně

Forme de nom commun

fakt \Prononciation ?\

1. Génitif pluriel de faktum.

Prononciation

• (Région à préciser) : écouter « fakt [Prononciation ?] »