hvězdář

Tchèque

Étymologie

Dérivé de hvězda (« étoile »), avec le suffixe -ář.

Nom commun

Cas	Singulier	Pluriel
Nominatif	hvězdář	hvězdáři
Génitif	hvězdáře	hvězdářů
Datif	hvězdáři	hvězdářům
Accusatif	hvězdáře	hvězdáře
Vocatif	hvězdáři	hvězdáři
Locatif	hvězdáři	hvězdářích
Instrumental	hvězdářem	hvězdáři

hvězdář \Prononciation ?\ masculin animé (pour une femme, on dit : hvězdářka)

1. Astronome.
   • Přechod Marsu přes Jupiter 12. září 1170 pozoroval mnich Gervase v Canterbury a také čínští hvězdáři.

     La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Synonymes

• astronom

Dérivés

• hvězdářský (« astronomique »)
  • hvězdářsky (« astronomiquement »)
• hvězdářství (« astronomie »)

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2025 → consulter cet ouvrage