kruton

Définition, traduction, prononciation, anagramme et synonyme sur le dictionnaire libre Wiktionnaire.

Kotava[modifier le wikicode]

Étymologie[modifier le wikicode]

Dérivé de krutaf, avec le suffixe -on.

Adverbe [modifier le wikicode]

kruton \kruˈtɔn\ ou \kruˈton\

  1. De façon indécise.

Augmentatifs[modifier le wikicode]

Diminutifs[modifier le wikicode]

Prononciation[modifier le wikicode]

Références[modifier le wikicode]

  • « kruton », dans Kotapedia

Tchèque[modifier le wikicode]

Étymologie[modifier le wikicode]

Du français crouton.

Nom commun [modifier le wikicode]

Cas Singulier Pluriel
Nominatif kruton krutony
Génitif krutonu krutonů
Datif krutonu krutonům
Accusatif kruton krutony
Vocatif krutone krutony
Locatif krutonu krutonech
Instrumental krutonem krutony

kruton \Prononciation ?\ masculin inanimé

  1. Crouton.
    • Na kostičky pokrájené krajíce chleba, zbavené kůrky opečeme na pánvi se směsí olivového oleje a utřeného stroužku česneku. Vzniklé křupavé krutony, vkládáme před přímou konzumací polévky.
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Références[modifier le wikicode]