pánbíčkář

Définition, traduction, prononciation, anagramme et synonyme sur le dictionnaire libre Wiktionnaire.

Tchèque[modifier le wikicode]

Étymologie[modifier le wikicode]

Dérivé de pánbíček (« seigneur Dieu »), avec le suffixe -ář.

Nom commun [modifier le wikicode]

Cas Singulier Pluriel
Nominatif pánbíčkář pánbíčkáři
Génitif pánbíčkáře pánbíčkářů
Datif pánbíčkáři pánbíčkářům
Accusatif pánbíčkáře pánbíčkáře
Vocatif pánbíčkáři pánbíčkáři
Locatif pánbíčkáři pánbíčkářích
Instrumental pánbíčkářem pánbíčkáři

pánbíčkář \paːnbiːt͡ʃkaːr̝̊\ masculin animé (pour une femme, on dit : pánbíčkářka)

  1. (Religion) Cul béni, dévot.
    • Babička byla velká pánbíčkářka, furt se modlila a denně chodila do kostela.
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Dérivés[modifier le wikicode]