papír

Définition, traduction, prononciation, anagramme et synonyme sur le dictionnaire libre Wiktionnaire.
Révision datée du 6 septembre 2017 à 11:02 par JackBot (discussion | contributions) (Autoformatage, retrait de {{clé de tri}})
Voir aussi : papir

Hongrois

Étymologie

Du latin papyrus.

Nom commun

papír \pɒ.piːr\

  1. Papier.

Prononciation

  • (Région à préciser) : écouter « papír [pɒ.piːr] »

Tchèque

Étymologie

Du vieux haut allemand papier, lui-même de l'ancien français et, plus avant, du latin papyrus.

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif papír papíry
Génitif papíru papírů
Datif papíru papírům
Accusatif papír papíry
Vocatif papíre papíry
Locatif papíru papírech
Instrumental papírem papíry

papír \papiːr\ masculin inanimé

  1. (Au singulier) Papier, matériau pour écrire ou imprimer.
    • Výroba reklamních letáků vyžaduje velké množství papíru.
      la production de prospectus nécessite beaucoup de papier.
  2. Feuille de papier.
    • Výroba reklamních letáků vyžaduje velké množství papírů.
      la production de prospectus nécessite beaucoup de feuilles de papier.
    • Kup dvě balení papírů do tiskárny.
      Achète deux rames de papier pour l'imprimante.
  3. (Usuellement au pluriel) Papiers, documents administratifs prouvant ou autorisant quelque chose → voir dokument, povolení, průkaz et doklad.
    • Máš k té motorce papíry?
      Tu as les papiers de la moto ?
    • vždyť mám na to papír!
      mais j'ai le papier/document officiel qui prouve que je peux.

Synonymes

Dérivés

Prononciation

  • tchèque : écouter « papír [papiːr] »

Voir aussi

  • papír sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque) 

Références