rovina
Italien
Étymologie
- Du latin ruina.
Nom commun
Modèle désuet | |
Singulier | Pluriel |
---|---|
rovina \Prononciation ?\ |
rovine \Prononciation ?\ |
rovina féminin
Tchèque
Étymologie
- Apparenté à rovný (« plat »).
Nom commun
Cas | Singulier | Pluriel |
---|---|---|
Nominatif | rovina | roviny |
Génitif | roviny | rovin |
Datif | rovině | rovinám |
Accusatif | rovinu | roviny |
Vocatif | rovino | roviny |
Locatif | rovině | rovinách |
Instrumental | rovinou | rovinami |
rovina féminin
Apparentés étymologiques
- rovinný, plan (adj.)
Prononciation
- tchèque : écouter « rovina [Prononciation ?] »