slovník

Définition, traduction, prononciation, anagramme et synonyme sur le dictionnaire libre Wiktionnaire.
Révision datée du 12 mai 2017 à 20:02 par Baltic Bot (discussion | contributions) (Retrait des liens interlangues qui sont maintenant gérés automatiquement par mw:Extension:Cognate.)

Slovaque

Étymologie

Dérivé de slovo (« mot »).

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif slovník slovníky
Génitif slovníka slovníkov
Datif slovníku slovníkom
Accusatif slovník slovníky

Locatif slovníku slovníkoch
Instrumental slovníkom slovníkmi

slovník \ˈslɔv.ɲiːk\ masculin inanimé

  1. Dictionnaire.
    • Francúzsko-slovenský slovník.
      Dictionnaire français-slovaque.

Voir aussi

  • slovník sur l’encyclopédie Wikipédia (en slovaque) 

Tchèque

Étymologie

Dérivé de slovní adjectif de slovo (« mot ») avec le suffixe adjectival -ní.

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif slovník slovníky
Génitif slovníku slovní
Datif slovníku slovníkům
Accusatif slovník slovníky
Vocatif slovníku slovníky
Locatif slovníku slovnících
Instrumental slovníkem slovníky

slovník \ˈslɔv.ɲiːk\ masculin inanimé

  1. Dictionnaire.
    • Wiktionnaire je francouzský slovník.

Synonymes

Dérivés

Prononciation

  • République tchèque : écouter « slovník [slovɲiːk] »