společný
Tchèque[modifier le wikicode]
Étymologie[modifier le wikicode]
- De spolek (« un ensemble, un groupe »), substantif de spolu (« ensemble ») avec le suffixe adjectival -ný.
Adjectif [modifier le wikicode]
| nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
|---|---|---|---|---|---|
| animé | inanimé | ||||
| singulier | nominatif
|
společný | společná | společné | |
| vocatif
|
společný | společná | společné | ||
| accusatif
|
společného | společný | společnou | společné | |
| génitif
|
společného | společné | společného | ||
| locatif
|
společném | společné | společném | ||
| datif
|
společnému | společné | společnému | ||
| instrumental
|
společným | společnou | společným | ||
| pluriel | nominatif
|
společní | společné | společná | |
| vocatif
|
společní | společné | společná | ||
| accusatif
|
společné | společná | |||
| génitif
|
společných | ||||
| locatif
|
společných | ||||
| datif
|
společným | ||||
| instrumental
|
společnými | ||||
společný \Prononciation ?\ masculin
Dérivés[modifier le wikicode]
- společenskost (sociabilité)
- společenský (sociable, relatif à la vie en société)
- společenství (communauté, union)
- společník (sociétaire, actionnaire)
- společnost (société)
Prononciation[modifier le wikicode]
- (Région à préciser) : écouter « společný [Prononciation ?] »