vítězství

Tchèque

Étymologie

Dérivé de vítěz (« vainqueur »), avec le suffixe -ství.

Nom commun

Cas	Singulier	Pluriel
Nominatif	vítězství	vítězství
Génitif	vítězství	vítězství
Datif	vítězství	vítězstvím
Accusatif	vítězství	vítězství
Vocatif	vítězství	vítězství
Locatif	vítězství	vítězstvích
Instrumental	vítězstvím	vítězstvími

vítězství \viːcɛstviː\ neutre

1. Victoire.
   • V době totality byl 25. únor oficiálními sdělovacími prostředky prezentován jako „Vítězství československého pracujícího lidu". — (Wikipedie, « Únor 1948 »)

     Sous le totalitarisme, le 25 février [date du Coup de Prague], était nommé par les médias officiels comme la « Victoire du peuple travailleur tchécoslovaque ».

Antonymes

• porážka, prohra

Prononciation

• tchèque : écouter « vítězství [viːcɛstviː] »