děkovný

Définition, traduction, prononciation, anagramme et synonyme sur le dictionnaire libre Wiktionnaire.

Tchèque[modifier le wikicode]

Étymologie[modifier le wikicode]

Dérivé de děkovat, avec le suffixe -ný.

Adjectif [modifier le wikicode]

nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif

děkovný děkovná děkovné
vocatif

děkovný děkovná děkovné
accusatif

děkovného děkovný děkovnou děkovné
génitif

děkovného děkovné děkovného
locatif

děkovném děkovné děkovném
datif

děkovnému děkovné děkovnému
instrumental

děkovným děkovnou děkovným
pluriel nominatif

děkovní děkovné děkovná
vocatif

děkovní děkovné děkovná
accusatif

děkovné děkovná
génitif

děkovných
locatif

děkovných
datif

děkovným
instrumental

děkovnými

děkovný \ˈɟɛkovniː\ masculin

  1. De remerciement.
    • Děkovná řeč, discours de remerciment.