znamení

Tchèque

Étymologie

Du vieux slave zname (génitif znameně), équivalent du latin (g)nomen, nominis, du grec ancien γνῶμα, gnôma (« marque ») → voir znát et znak.

Nom commun

Cas	Singulier	Pluriel
Nominatif	znamení	znamení
Génitif	znamení	znamení
Datif	znamení	znamením
Accusatif	znamení	znamení
Vocatif	znamení	znamení
Locatif	znamení	znameních
Instrumental	znamením	znameními

znamení \Prononciation ?\ neutre

1. Signe astrologique.
   • Zvířetníková znamení jsou pojmenována po zvířetníkových souhvězdích, s nimiž se původně více méně kryla; dnes v důsledku precese jsou vzájemně posunuta.

Dérivés

• znamenat, signifier, signer
• znamenitý, insigne, fameux
• znaménko, signe, marque
• známka
• význam

Apparentés étymologiques

• značka, marque
• znak

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
• Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2001