důkaz

Tchèque

Étymologie

Déverbal de dokazat.

Nom commun

Cas	Singulier	Pluriel
Nominatif	důkaz	důkazy
Génitif	důkazu	důkazů
Datif	důkazu	důkazům
Accusatif	důkaz	důkazy
Vocatif	důkaze	důkazy
Locatif	důkazu	důkazech
Instrumental	důkazem	důkazy

důkaz \duːkaz\ masculin inanimé

1. Preuve.
   • Nalezené otisky prstů byly důkazem, že obžalovaný byl v domě, kde ke zločinu došlo.
2. Confirmation.
   • Nové nepokoje v zemi byly důkazem nespokojenosti obyvatel.
3. (Mathématiques) Preuve, démonstration.
   • Důkaz velké Fermatovy věty dlouho odolával usílí matematiků.

Dérivés

• důkazní
• důkazový

Prononciation

• tchèque : écouter « důkaz [duːkaz] »

Voir aussi

• důkaz sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque) 

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage