hubený

Tchèque

Étymologie

Participe passif de hubit.

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	hubený		hubená	hubené
	vocatif	hubený		hubená	hubené
	accusatif	hubeného	hubený	hubenou	hubené
	génitif	hubeného		hubené	hubeného
	locatif	hubeném		hubené	hubeném
	datif	hubenému		hubené	hubenému
	instrumental	hubeným		hubenou	hubeným
pluriel	nominatif	hubení	hubené		hubená
	vocatif	hubení	hubené		hubená
	accusatif	hubené			hubená
	génitif	hubených
	locatif	hubených
	datif	hubeným
	instrumental	hubenými

hubený \ɦʊbɛniː\ (comparatif : hubenější, superlatif : nejhubenější)

1. Maigre, sec, pas gros.
   • hubený jako chrt ; jak lunt.

     maigre comme un clou.

   • Byl hubený, vysoký, ramenatý a mírně přihrbený, celkově budil dojem atleta, který zběhl na studia.

     il était maigre, grand, large d'épaules, etc

2. (Sens figuré) Maigre, pas important.
   • hubený výdělek.

     un maigre revenu.

Antonymes

• tlustý

Dérivés

• hubeně

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
• Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2001