kůň
:
Tchèque
Étymologie
- Du vieux slave конь, konь.
Nom commun
Cas | Singulier | Pluriel |
---|---|---|
Nominatif | kůň | koně |
Génitif | koně | koní ou koňů |
Datif | koni ou koňovi |
koním ou koňům |
Accusatif | koně | koně |
Vocatif | koni | koně |
Locatif | koni ou koňovi |
koních |
Instrumental | koněm | koni ou koňmi |
kůň \kuːɲ\ masculin
- (Zoologie) Cheval.
- Nejkrásnější pohled na svět je z hřbetu koně.
- Modèle:sport Cheval d’arçons.
- Nyní se naučíme přeskok přes koně našíř.
Synonymes
Dérivés
- konice, konírna (« écurie »)
- koník, koníček (« poney, hobby »)
- konipas (« bergeronnette »)
- konina (« viande de cheval »)
- koňmo (« à cheval »)
- koňský (« chevalin »)
- pakůň (« gnou »)
- podkoní (« écuyer »)
Vocabulaire apparenté par le sens
Prononciation
- tchèque : écouter « kůň [kuːɲ] »
Voir aussi
- kůň sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque)
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage