ošumělý

Tchèque

Étymologie

Adjectif dérivé de šuměl, avec le préfixe o- et le suffixe -ý : « qui a cessé de pétiller ».

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	ošumělý		ošumělá	ošumělé
	vocatif	ošumělý		ošumělá	ošumělé
	accusatif	ošumělého	ošumělý	ošumělou	ošumělé
	génitif	ošumělého		ošumělé	ošumělého
	locatif	ošumělém		ošumělé	ošumělém
	datif	ošumělému		ošumělé	ošumělému
	instrumental	ošumělým		ošumělou	ošumělým
pluriel	nominatif	ošumělí	ošumělé		ošumělá
	vocatif	ošumělí	ošumělé		ošumělá
	accusatif	ošumělé			ošumělá
	génitif	ošumělých
	locatif	ošumělých
	datif	ošumělým
	instrumental	ošumělými

ošumělý \ˈoʃumɲɛliː\ (comparatif : ošumělejší, superlatif : nejošumělejší)

1. Usé, décrépi.
   • Exemple d’utilisation manquant. (Ajouter)

Synonymes

• obnošený, opotřebovaný, zchátralý, sešlý, otřelý, otřepaný

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage