orgán

Voir aussi : Organ, organ, òrgan

Tchèque

Étymologie

Via l'allemand Organ, du latin organum.

Nom commun

Cas	Singulier	Pluriel
Nominatif	orgán	orgány
Génitif	orgánu	orgánů
Datif	orgánu	orgánům
Accusatif	orgán	orgány
Vocatif	orgáne	orgány
Locatif	orgánu	orgánech
Instrumental	orgánem	orgány

orgán \ɔrɡaːn\ masculin

1. (Anatomie) Organe.
   • orgány dutiny břišní.

     La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

   1. Ellipse de pohlavní orgán → voir pohlavní, sexe, synonyme : přirození.
2. (Politique) Organe.
   • Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní. — (Ústavní zákon č. 1/1993 Sb. Ústava České republiky. Hlava první, čl. 2, odst. 1. Sbírka zákonů 1993, částka 1. s. 7.)

     La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Dérivés

• orgánový

Apparentés étymologiques

• organický, organicky, organizmus
• organizovat, organizátor, organizátorka
• organizovaný, organizovanost, organizovaně
• organizovatelnost, organizovatelný
• organizace, organizační, organizačně

Prononciation

• Brno-venkov (Tchéquie) : écouter « orgán [Prononciation ?] »

Voir aussi

• orgán sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque) 

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2025 → consulter cet ouvrage