Aller au contenu

otcův

Définition, traduction, prononciation, anagramme et synonyme sur le dictionnaire libre Wiktionnaire.
Mot dérivé de otec, avec le suffixe -ův.

Adjectif possessif

[modifier le wikicode]
nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif otcův otcova otcovo
vocatif otcův otcova otcovo
accusatif otcova otcův otcovu otcovo
génitif otcova otcovy otcova
locatif otcově
datif otcovu otcově otcovu
instrumental otcovým otcovou otcovým
pluriel nominatif otcovi otcovy otcova
vocatif otcovi otcovy otcova
accusatif otcovy otcova
génitif otcových
locatif otcových
datif otcovým
instrumental otcovými

otcův \ɔt.t͡suːf\ masculin

  1. Paternel, de père.
    • Půjčil jsem si otcovo auto.
      J'ai emprunté la voiture de mon père.
    • Otcovo požehnání měl správně dostat Ezau, ale Rebekka chtěla, aby požehnání dostal Jákob.
      La bénédiction paternelle, etc.

Vocabulaire apparenté par le sens

[modifier le wikicode]

Prononciation

[modifier le wikicode]