pěstitel

Tchèque

Étymologie

De pěstit (« soigner, cultiver ») avec le suffixe -el.

Nom commun

Cas	Singulier	Pluriel
Nominatif	pěstitel	pěstitelé
Génitif	pěstitele	pěstitelů
Datif	pěstiteli	pěstitelům
Accusatif	pěstitele	pěstitele
Vocatif	pěstiteli	pěstiteli
Locatif	pěstiteli	pěstitelích
Instrumental	pěstitelem	pěstiteli

pěstitel \Prononciation ?\ masculin animé

1. Cultivateur, jardinier, personne qui fait pousser des plantes. Note : le mot se rend, en français, le plus souvent, par un composé en -culteur.
   • Pěstitel léčivých rostlin, pěstitel květin.

     Herboriste, horticulteur.

   • Sadařem často může být nazýván i drobný pěstitel ovoce, například zahrádkář.

     … arboriculteur spécialiste des arbres fruitiers, ou jardinier.

Dérivés

• pěstitelský

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage