plnit

Tchèque

Étymologie

De plný (« plein »).

Verbe

plnit \pl̩ɲɪt\ imperfectif (voir la conjugaison)

1. Remplir, compléter, accomplir.
   • Plnit úkol.

     Remplir une mission.

   • Plňme si své sny, ať jsme spokojeni, nezáviďme jiným to, co mají, neboť tím užíráme pouze a jenom sami sebe.

     Accomplissons nos rêves, soyons heureux, n'envions pas les autres et ce qu'ils ont, sinon, nous ne nous ferons que du mauvais sang.

Dérivés

• doplněk (ajout qui complète)
• doplnit, doplňovat (compléter)
• náplň
• naplnit, naplňovat (remplir)
• plnění
• přeplnit, přeplňovat (trop emplir)
• splnění
• splnit, splňovat (remplir totalement)
• výplň
• vyplnit, vyplňovat (remplir)

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2025 → consulter cet ouvrage