vůdčí

Voir aussi : vůdci

Tchèque

Étymologie

De vůdce (« guide, dirigeant ») avec le suffixe -í.

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	vůdčí
	vocatif	vůdčí
	accusatif	vůdčího	vůdčí
	génitif	vůdčího		vůdčí	vůdčího
	locatif	vůdčím		vůdčí	vůdčím
	datif	vůdčímu		vůdčí	vůdčímu
	instrumental	vůdčím		vůdčí	vůdčím
pluriel	nominatif	vůdčí
	vocatif	vůdčí
	accusatif	vůdčí
	génitif	vůdčích
	locatif	vůdčích
	datif	vůdčím
	instrumental	vůdčími

vůdčí \ˈvuːt͡ʃiː\

1. De guide, dominant, dirigeant.
   • Móhandás Karamčand Gándhí, zvaný Mahátma, se už za svého života stal symbolickou a vůdčí osobností.

     La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2025 → consulter cet ouvrage