moře

Voir aussi : More, more, morè, môre, -more

Tchèque

Étymologie

De l’indo-européen commun dont est issu le latin mare, pour les langues slaves, comparez avec le russe море móre, le polonais morze, le biélorusse мора mora, le slovène morje, etc.

Nom commun

Cas	Singulier	Pluriel
Nominatif	moře	moře
Vocatif	moře	moře
Accusatif	moře	moře
Génitif	moře	moří
Locatif	moři	mořích
Datif	moři	mořím
Instrumental	mořem	moři

moře /mor̝ɛ/ neutre

1. Mer.
   • Voda v řece plyne do moře.
2. Mer, grande quantité.
   • Jak má člověk v moři údajů, se kterými se denně setkává, najít ty opravdu důležité?

Dérivés

• mořeplavba (navigation en mer)
• mořský (marin, adj.)
  • podmořský (sous-marin, adj.)
• námořník (matelot)

Hyponymes

• Azovské moře
• Baltské moře
• Bílé moře
• Černé moře
• Jaderské moře
• Japonské moře
• Jónské moře
• Kaspické moře
• Marmarské moře
• Mrtvé moře
• Rudé moře
• Severní moře
• Tyrhénské moře
• Žluté moře

Prononciation

• République tchèque  :  écouter « moře [mor̝ɛ] »