odchod

Définition, traduction, prononciation, anagramme et synonyme sur le dictionnaire libre Wiktionnaire.
Aller à : Navigation, rechercher

Sommaire

Slovaque [modifier]

Origine et histoire de « odchod » Étymologie

Voyez od-, chod, chodiť et odchádzať (« partir »).

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif odchod odchody
Génitif odchodu odchodov
Datif odchodu odchodom
Accusatif odchod odchody
Locatif odchode odchodoch
Instrumental odchodom odchodmi

odchod /ˈɔt.xɔt/ masculin inanimé

  1. Départ.

Antonymes

Tchèque [modifier]

Origine et histoire de « odchod » Étymologie

Voyez od-, chod, chodit et odcházet (« partir »).

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif odchod odchody
Vocatif odchode odchody
Accusatif odchod odchody
Génitif odchodu odchodů
Locatif odchodu odchodech
Datif odchodu odchodům
Instrumental odchodem odchody

odchod /ˈɔt.xɔt/ masculin inanimé

  1. Départ.
    • Po jeho odchodu se situace zcela změnila.
      Après son départ, la situation a totalement changé.
  2. (Figuré) Mort, trépas.
    • Odchod našeho milovaného blízkého nás všechny zarmoutil.
      Le trépas de notre cher défunt nous a tous attristé.

Antonymes