přítel

Tchèque

Étymologie

Du vieux slave приятєль, prijatelĭ (« ami ») qui donne приятел en bulgare, przyjaciel en polonais, priateľ en slovaque, приятель en russe ; plus avant, de l’indo-européen commun *priHo- dont sont issus friend en anglais ou प्रिय, priya (« cher ») en sanscrit.

Dans les langues slaves, c’est proprement un mot dont les composés —pour le tchèque— sont přát et -el : « celui dont on souhaite [le bien] ».

Nom commun

Cas	Singulier	Pluriel
Nominatif	přítel	přátelé
Vocatif	příteli	přátelé
Accusatif	přítele	přátele
Génitif	přítele	přátel
Locatif	příteli ou přítelovi	přátelích
Datif	příteli ou přítelovi	přátelům
Instrumental	přítelem	přáteli

přítel /priːtɛl/ masculin animé (équivalent féminin : přítelkyně)

1. Ami.
   • přátele si drž u těla!, ale nepřátele ještě blíž!

     Soit proche de tes amis mais encore plus de tes ennemis !

Antonymes

• nepřítel, ennemi

Dérivés

• přátelský, amical
• přátelsky, amiablement
• přátelství, amitié
• spřátelit (se) - (se) lier d'amitié

Prononciation

• tchèque :  écouter « přítel [priːtɛl] »
  

  

Références

• Ústav pro jazyk český (přítel)
• Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2001, pour l’étymologie