původ
Définition, traduction, prononciation, anagramme et synonyme sur le dictionnaire libre Wiktionnaire.
Sommaire |
Tchèque [modifier]
Étymologie
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | původ | původy |
| Vocatif | původe | původy |
| Accusatif | původ | původy |
| Génitif | původu | původů |
| Locatif | původu | původech |
| Datif | původu | původům |
| Instrumental | původem | původy |
původ /Prononciation ?/ masculin inanimé
- Origine.
- Nositeli vhodného třídního původu měly být podle teorie děti dělníků a členů zemědělských družstev a členů komunistické strany.
Dérivés
Prononciation
- : écouter « původ »
