svobodný

Tchèque

Étymologie

Du vieux slave свободьнъ, svobodĭnŭ → voir svoboda et -ný.

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	svobodný		svobodná	svobodné
	vocatif	svobodný		svobodná	svobodné
	accusatif	svobodného	svobodný	svobodnou	svobodné
	génitif	svobodného		svobodné	svobodného
	locatif	svobodném		svobodné	svobodném
	datif	svobodnému		svobodné	svobodnému
	instrumental	svobodným		svobodnou	svobodným
pluriel	nominatif	svobodní	svobodné		svobodná
	vocatif	svobodní	svobodné		svobodná
	accusatif	svobodné			svobodná
	génitif	svobodných
	locatif	svobodných
	datif	svobodným
	instrumental	svobodnými

svobodný /Prononciation ?/ (comparatif : svobodnější, superlatif : nejsvobodnější)

1. Libre, indépendant, libéré.
   • Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. — (première phrase de la Déclaration universelle des droits de l'Homme)
2. Libéral (en parlant des arts, des métiers).
   • svobodné povolání.

     profession libérale.

3. Célibataire.
   • svobodná matka.

     mère célibataire.

Synonymes

• volný, nezávislý, samostatný

Antonymes

• omezovaný

Dérivés

• svobodně, librement
• svobodník, soldat

Prononciation

• tchèque : écouter « svobodný [Prononciation ?] »

Références

• Ústav pro jazyk český (svobodný)