kmen

Définition, traduction, prononciation, anagramme et synonyme sur le dictionnaire libre Wiktionnaire.
Voir aussi : kmeň

Tchèque[modifier le wikicode]

Étymologie[modifier le wikicode]

Dans les langues slaves[1], n'existe qu'en tchèque et en slovaque (→ voir kmeň), le suffixe -men est identique à celui de pla-men, pra-men, le radical trouve son cousin le plus proche dans le lituanien kūnas (« corps »).

Nom commun [modifier le wikicode]

Cas Singulier Pluriel
Nominatif kmen kmene
Génitif kmene kmenů
Datif kmeni kmenům
Accusatif kmen kmene
Vocatif kmeni kmene
Locatif kmeni kmeních
Instrumental kmenem kmeni

kmen \kmɛn\ masculin

  1. Tronc d’un arbre, souche.
    • Keř je dřevnatá rostlina, jejíž hlavní odlišností od stromu je absence hlavního kmene, typicky nízko nad zemí se keře rozdělují do mnoha větví.
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
  2. (Sociologie) Tribu.
    • Příslušníci jednoho kmene obvykle sdílejí jazyk a náboženské rituály a mají jednotný systém autorit (náčelníků, kmenových starších apod.).
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
  3. (Biologie) Embranchement.
  4. (Linguistique) Radical d’un mot.
    • V lingvistice je kmen ta část slova (nejčastěji slovesa), která vznikne po oddělení koncovky; kmen sestává z kořene a kmenotvorné přípony.
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Dérivés[modifier le wikicode]

Vocabulaire apparenté par le sens[modifier le wikicode]

Voir aussi[modifier le wikicode]

  • kmen sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque) 

Références[modifier le wikicode]

  • [1] Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2001