Aller au contenu

plémě

Définition, traduction, prononciation, anagramme et synonyme sur le dictionnaire libre Wiktionnaire.
Voir aussi : pleme, pléme

Tchèque

Étymologie

Du vieux slave плємѧ, plemia (« tribu ») qui donne le russe

племя, le polonais plemię, le slovène pleme, плем'я en ukrainien, племе en serbo-croate. Du proto-slave *ple-men- de même radical que le latin ple-bs (« plèbe »), po-pulus (« peuple ») → voir pluk.

Le tchèque a kmen au sens de « tribu » et plémě est largement vieilli au sens propre → voir plemeno.

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif plémě plemena
Génitif plemene plemen
Datif plemeni plemenům
Accusatif plémě plemena
Vocatif plémě plemena
Locatif plemeni plemenech
Instrumental plemenem plemeny

plémě \Prononciation ?\ neutre

  1. Modèle:litt Race des hommes.
    • to je trest přírody na lidském plemeni.
  2. Modèle:litt Tribu, peuple.
    • Kde domov můj,
      kde domov můj?
      V kraji znáš-li Bohu milém,
      duše útlé v těle čilém,
      mysl jasnou, vznik a zdar,
      a tu sílu vzdoru zmar?
      To je Čechů slavné plémě,
      mezi Čechy domov můj,
      mezi Čechy domov můj!
      — (Hymne tchèque.)

Synonymes

Références