mucha
Définition, traduction, prononciation, anagramme et synonyme sur le dictionnaire libre Wiktionnaire.
Sommaire |
[modifier] Français
Forme de verbe
| Indicatif |
| Passé simple |
| il/elle/on mucha |
mucha /my.ʃa/
- Troisième personne du singulier du passé simple de mucher.
[modifier] Papiamento
Étymologie
- Étymologie manquante ou incomplète. Si vous la connaissez, vous pouvez l’ajouter en cliquant ici.
Nom commun
mucha féminin
[modifier] Polonais
Étymologie
- Du vieux slave мѹха, mucha.
Nom commun
mucha /Prononciation ?/ féminin
[modifier] Tchèque
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | mucha | muchy |
| Vocatif | mucho | muchy |
| Accusatif | muchu | muchy |
| Génitif | muchy | much |
| Locatif | muše | muchách |
| Datif | muše | muchám |
| Instrumental | muchou | muchami |
mucha /mʊxa/ féminin
- (Désuet) (Dialectal) Variante de moucha.
- Na muchách, pavoucích a jiném hmyzu ve vodě utopeném, na hlemýždích, žábách a mlocích ve vodě hnijících a vůbec na zvířecích i rostlinných látkách do vody spadlých žije plíseň vodní. — (Václav Kořánek: Rozličné houby)
- Bíleným šátečkem čelo mu utírá, zeleným prútečkem muchy mu oháňá. — (František Bartoš: Žárlivеc z Kytice z národních písní moravských)