tělo

Voir aussi : Telo, telo, télo

Tchèque

Étymologie

Du vieux slave тѣло, tělo (dont le génitif, tělese donne těleso, « corps physique ou céleste »).

Nom commun

Cas	Singulier	Pluriel
Nominatif	tělo	těla
Vocatif	tělo	těla
Accusatif	tělo	těla
Génitif	těla	těl
Locatif	těle	tělech
Datif	tělu	tělům
Instrumental	tělem	těly

tělo \cɛlɔ\ neutre

1. Corps.
   • Lidské tělo, le corps humain.
2. (Physique) Corps.
   • Exemple d’utilisation manquant. (Ajouter)
3. (Imprimerie) Corps du texte, d'un document.
   • Tělo dokumentu.
4. (Anatomie) Tronc.
   • Dát ruce od těla, ôter les mains du tronc.

Dérivés

• nátělník
• těleso (corps physique)
  • tělesný
    • tělesnost
  • tělesový
• tělíčko
• tělísko
  • tělískový
• tělní
  • tělnatý
    • tělnatost
• tělocvik, gymnastique, exercice physique
  • tělocvična
  • tělocvičný
• tělový
• tílko
• *tělit
  • převtělit se
  • vtělit se
• ztělesnit

Prononciation

• tchèque : écouter « tělo [cɛlo] »

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage