míza

Voir aussi : mizá, miza

Tchèque[modifier le wikicode]

Du vieux slave qui donne le slovaque miazga (sk) (« sève »), le sorabe mězga (« suc »), le polonais miazga (pl) (« cambium »).

míza \miːza\ féminin

(Anatomie) Lymphe.
- Míza přichází do krve zvláštními cévami, tak zvanými střebavkami a nezáživné částky vyvrhují se z těla. — (Alois Pokorný, Dra A. Pokorného názorný přírodopis všech tří říší, p. 257)
  La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
(Botanique) Sève.
- Míza jarního času z navrtaného kmenu tekoucí (stává neb voda březová, březovice, březovník, čemeha), odporučovala se též dříve proti kamenu ledvinnému i močnímu a proti žloutenici. — (Vladislav Šír, Herbář, 1889, p. 27)
(Sens figuré) Force vitale, souffle.
- druhá míza, second souffle, renouveau des forces vitales.
- Mladočešství (…) bylo útvarem podivuhodně spěšně na svět přišlým, čerpajícím svoji mízu z nechuti k Staročechům, šlechtě, vládě a klerikálům. — (Antonín Pravoslav Veselý, Omladina a pokrokové hnutí)