cíl
Définition, traduction, prononciation, anagramme et synonyme sur le dictionnaire libre Wiktionnaire.
Sommaire |
Tchèque [modifier]
Étymologie
- Apparenté au polonais cel, au slovène cilj, au slovaque cieľ, au russe цель : du vieux haut allemand zil qui donne Ziel en allemand, apparenté à till (« jusqu'à ») en anglais.
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | cíl | cíle |
| Vocatif | cíli | cíle |
| Accusatif | cíl | cíle |
| Génitif | cíle | cílů |
| Locatif | cíli | cílích |
| Datif | cíli | cílům |
| Instrumental | cílem | cíli |
cíl /tsiːl/ masculin inanimé
- But, dessein.
- výzkum je aktivní, vytrvalý a systematický proces bádání s cílem objevit, interpretovat nebo přepracovat fakta.
- Objectif.
- Je mým cílem pozvednout firmu.
- (Sport) Ligne d’arrivée.
- Do cíle maratónu jako první doběhl favorizovaný domácí běžec.
- Destination, arrivée.
- Do cíle naší cesty zbývá ještě 15 km.
- Cible.
- Ačkoliv je dobrý střelec, cíl nezasáhla ani polovina jeho střel.
Synonymes
Dérivés
Prononciation
- tchèque : écouter « cíl [tsiːl] »