motiv
Définition, traduction, prononciation, anagramme et synonyme sur le dictionnaire libre Wiktionnaire.
Sommaire |
Suédois [modifier]
Étymologie
- Du français motif.
Nom commun
| Neutre | Indéfini | Défini |
|---|---|---|
| Singulier | motiv | motivet |
| Pluriel | motiv | motiven |
motiv commun
Dérivés
Prononciation
- Suède : écouter « motiv [Prononciation ?] »
Références
- Elof Hellquist, Svensk etymologisk ordbok, 1922, 1re édition. (motiv)
- Thekla Hammar, Svensk-fransk ordbok, 1936, 1re édition. (motiv)
Tchèque [modifier]
Étymologie
- Du latin motivus.
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | motiv | motivy |
| Vocatif | motive | motivy |
| Accusatif | motiv | motivy |
| Génitif | motivu | motivů |
| Locatif | motivu | motivech |
| Datif | motivu | motivům |
| Instrumental | motivem | motivy |
motiv /Prononciation ?/ masculin inanimé
- Motif, ce qui motive un acte, cause.
- Jako vandalismus se označuje svévolné poškozování a ničení veřejného i soukromého majetku či podobných statků, které nepřináší pachateli žádné materiální obohacení a pro které pachatel zpravidla nemá žádný motiv.
- Motif de décoration.
- barevné motivy a veselé vzory.
- Motifs coloré et gais.
- barevné motivy a veselé vzory.
Synonymes
Apparentés étymologiques
Voir aussi
- motiv sur Wikipédia (en tchèque)
