čárka
Tchèque
Étymologie
- Diminutif de čára (« ligne, trait, barre »).
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | čárka | čárky |
| Génitif | čárky | čárek |
| Datif | čárce | čárkám |
| Accusatif | čárku | čárky |
| Vocatif | čárko | čárky |
| Locatif | čárce | čárkách |
| Instrumental | čárkou | čárkami |
čárka \Prononciation ?\ féminin
- Petit trait, petite barre.
- (Typographie) Virgule.
- Jako interpunkční znaménko se čárka používá k oddělování jednotlivých vět v souvětí, částí rozvitých větných členů, vložených a osamostatněných částí vět.
- (Linguistique, Typographie) Accent aigu qui indique que la voyelle est longue ; voyez Á, á, É, é, Í, í, Ó, ó, Ú, ú, Ý, ý.
- V češtině se čárka používá pro označení délky samohlásek již od 15. století.
Synonymes
Hyperonymes
Vocabulaire apparenté par le sens
Voir aussi
- čárka sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque)
