cíl

Voir aussi : cil

Tchèque

Étymologie

Apparenté au polonais cel, au slovène cilj, au slovaque cieľ, au russe цель : du vieux haut allemand zil qui donne Ziel en allemand, apparenté à till (« jusqu'à ») en anglais.

Nom commun

Cas	Singulier	Pluriel
Nominatif	cíl	cíle
Génitif	cíle	cílů
Datif	cíli	cílům
Accusatif	cíl	cíle
Vocatif	cíli	cíle
Locatif	cíli	cílích
Instrumental	cílem	cíli

cíl \tsiːl\ masculin inanimé

1. But, dessein.
   • výzkum je aktivní, vytrvalý a systematický proces bádání s cílem objevit, interpretovat nebo přepracovat fakta.
2. Objectif.
   • Je mým cílem pozvednout firmu.
3. (Sport) Ligne d’arrivée.
   • Do cíle maratónu jako první doběhl favorizovaný domácí běžec.
4. Destination, arrivée.
   • Do cíle naší cesty zbývá ještě 15 km.
5. Cible.
   • Ačkoliv je dobrý střelec, cíl nezasáhla ani polovina jeho střel.

Synonymes

• účel

Dérivés

• cílit, docílit
• cílový, cílený
• cílevědomý

Prononciation

• tchèque : écouter « cíl [tsiːl] »

Anagrammes

• clí
• líc

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage