mistr
Définition, traduction, prononciation, anagramme et synonyme sur le dictionnaire libre Wiktionnaire.
Sommaire |
Tchèque [modifier]
Étymologie
- De l’allemand Meister.
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | mistr | mistři ou mistrové |
| Vocatif | mistre | mistři ou mistrové |
| Accusatif | mistra | mistry |
| Génitif | mistra | mistrů |
| Locatif | mistrovi ou mistru |
mistrech |
| Datif | mistrovi ou mistru |
mistrům |
| Instrumental | mistrem | mistry |
mistr /Prononciation ?/ masculin
- Maitre, patron d'un apprenti.
- Bylo nás v dílně pět mladých učňů. Podle příkazu našeho mistra pracovní doba byla vždy od svítání do setmění.
- Maitre, celui qui maitrise son sujet.
- Legendy o mistrech bojových umění.
- (Par extension) Champion.
- Francouzští házenkáři získali titul mistrů světa.
Apparentés étymologiques
- mistrovský (de champion)
- mistrovství (championnat)